Pokud budete každý den chodit na delší procházky, nebo se prostě jen co nejvíce pohybovat pěšky, může vám to pomoci při hubnutí. A také vám to může prodloužit i život. Existuje přímá souvislost, mezi pravidelnou pohybovou aktivitou a zdravotním stavem.
7000 kroků denně, vám pak může snížit riziko předčasného úmrtí o 50-70%. Svůj význam, může mít ale i menší počet nachozených kroků. Podle vědců, hraje roli, v podstatě jakékoliv zvýšení pohybové aktivity.
Pravidelný pohyb zlepšuje i duševní zdraví
A není to jenom o prodloužení života (snížení rizika předčasného úmrtí). Podle dalších vědeckých studií, slouží pravidelný pohyb (třeba chůze, nebo jiná fyzická aktivita), jako spolehlivá prevence vzniku Alzheimerovy choroby.
Vědci měli dlouho za to, že pro snížení rizika Alzheimerovy choroby, je nejlepší aktivně používat mozek. Proto se starším lidem doporučovalo například studium na univerzitách 3 věku apod. Nyní se ale ukazuje, že ještě zásadnější vliv, má právě pravidelný pohyb.
Nemusíte chodit 10 000 kroků, na to abyste zhubnuli
V mnoha návodech pro hubnutí, nebo pro zdravý život, bývá uváděno, že je nutné ujít každý den alespoň 10 000 kroků.
Oněch 10 000 kroků, je jen „marketingové klišé“. Vzniklo to už kdysi dávno, když byl vynalezen první krokoměr. Bylo to v šedesátých letech 20 století v Japonsku. Jednalo se ještě o mechanické počítadlo kroků, které bylo schopné měřit maximálně do 9 999.
V rámci marketingové propagace tohoto nového přístroje, se pak používalo tvrzení, že díky nachození 10 000 kroků každý den, se dá zhubnout a budete zdravější. I když to nemělo žádnou vědeckou oporu. Tehdy ještě neexistovala žádná hodnověrná studie, která by to potvrzovala.
7000 kroků za den, vám opravdu může prodloužit život
Aktuálně je už ale situace jiná. V roce 2019, vyšla v odborném časopise JAMA Network Open (text je anglicky), seriózní vědecká studie, která zkoumala souvislost mezi nachozením určitého počtu kroků a rizikem předčasného úmrtí.
Během 11 roků, sledovali vědci 2110 dobrovolníků ve věku 38 až 50 roků. Všímali si především toho, kolik kroků za den nachodí, a jaký to má vliv na jejich zdravotní stav.
Výsledkem pak bylo zjištění, že skupina dobrovolníků, která pravidelně překračovala hranici 7000 nachozených kroků za den, měla o 50 až 70% nižší riziko předčasného úmrtí.
Ze studie sice vyplývá, že ona „magická hranice“ je 7000 kroků. Současně je ale vidět, že jakékoliv zvýšení množství pohybu, se projeví kladně.
Na zhubnutí nepotřebujete 10 000 kroků za den
Platí to ostatně i pro hubnutí. I pro snížení váhy, není nutné každý den nachodit přesně 10 000 kroků. Jistě, existuje řada příběhů lidí, kteří začali více chodit, snažili se o 10 000 kroků za den a díky tomu zhubnuli.
Je ale prokázaný fakt, že na hubnutí pomáhá i menší počet kroků (nebo i jiná forma pohybu, než právě chůze).
Pokud máte nadváhu (nebo jste dokonce obézní), pak vám určitě pomůže, jakékoliv množství pohybu navíc. I malé. Nemusíte nutně ujít každý den 10 000 kroků.
Pokud máte sedavé zaměstnání, nesportujete, cestujete jen autem nebo hromadnou dopravou, tak pro vás bude každý pohyb navíc prospěšný.
Pro ty, kdo se snaží zhubnout, a nachodí třeba jen 2000 – 3000 kroků za den, bude prospěšné, pokud počet kroků zvýší třeba jen na dvojnásobek. Pak stačí i jen 5000 kroků na to, aby se to projevilo na vaší váze.
Stanovujete si reálně splnitelné cíle
Speciálně na začátku hubnutí, je lepší stanovit si nějaký splnitelný cíl, než se trápit tím, že se marně snažíte a ono to nejede.
Řada lidí, se totiž řídí obecnými doporučeními a hned od začátku, se snaží nachodit 10 000 kroků za den. A po krátké době zjišťují, že to nestíhají časově, nebo fyzicky. Tím jsou pak demotivování, a jejich snaha začít hubnout a žít zdravě, skončí „do ztracena“.
Pro začátek, bohatě postačí, pokud si jako cíl dáte, zvýšit množství pohybu o 50 – 100%. Teprve až časem zvládnete, nachodit pravidelně alespoň 5000 kroků denně, můžete si cíl zvýšit na 7000 kroků. A časem klidně i na těch 10 000 kroků.
Jenom chůze, vám ale zhubnutí nebo zdraví nezajistí
Je ale pochopitelné, že samotná chůze (a počet nachozených kroků), není samospasná.
Cvičení (spálené kalorie při nějaké fyzické aktivitě), se na celkovém efektu snižování váhy, podílí jen asi z 30% (pokud jste obézní nebo máte velkou nadváhu, pak to může být i méně).
Zbylých 70% úspěšného hubnutí, představuje racionální (zdravý a rozumný) jídelníček. Rovnou zapomeňte na hladovění, nebo na hubnutí prostřednictvím nějaké striktní diety. To vám zhubnout nepomůže.
Pro hubnutí je nejlepší, jíst v rozumné míře zdravé potraviny. Jídelníček by měl být pestrý, žádná jednostranně zaměřená dieta.
Pro hubnutí, není až tak podstatné, kolik toho celkově sníte (celkový počet kalorií v běžném celodenním jídle se značně přeceňuje).
Podstatné je spíše to, aby přijatá potrava, nepředstavovala nadměrnou glykemickou zátěž (ta má největší zásluhu na tom, že se přejídáme a tloustneme).
Zdravý jídelníček, nejenom pro hubnutí
V běžném jídelníčku, bychom tak měli omezit nadměrné množství sacharidů. Nejedná se jenom o sladkosti a slazené nápoje. Problematické jsou i potraviny na bázi bílé mouky, nadměrné množství smaženého, tučného, …, atd.
Zdravý jídelníček (nejenom při hubnutí), by se měl skládat především z ovoce a zeleniny, kvalitního masa, ryb a mléčných výrobků. Nemělo by chybět celozrnné pečivo.
Sladkosti, jídlo z fast food, nebo jiné druhy „junk food“, by měly být na jídelníčku zastoupeny jen minimálně. Občas, pro zpestření, ničemu neublíží. Neměli bychom je ale jíst pravidelně, každý den.
