Myslíte, že může existovat zavilost na jídle? Nebo je to jen výmluva lidí, kteří jsou „líní zhubnout“ a nechtějí se omezovat při přejídání?
Je pravdou, že u některých druhů potravin, může vznikat stav, který vykazuje všechny typické příznaky závislostního chování. Tedy podobně, jako u závislosti na alkoholu, na cigaretách, na různých drogách, apod.
Podle aktuálních vědeckých studií, postihuje závislost na jídle asi 14% dospělé populace. U dětí to je asi 12%.
Závislost na jídle, se týká především některých druhů vysoce průmyslově zpracovaných potravin (viz přehled níže). Jako příklad můžeme uvést některé druhy sladkostí, různé slané pochoutky, a další nezdravé potraviny.
Jak funguje závislost na jídle?
Všechny závislosti, jsou v zásadě stejné. Je celkem jedno, jestli je to nějaká látková závislost (drogy, alkohol, nikotin), nebo nějaká nelátková závislost (hazardní hry, sledování porna, apod.). Stejné je o i u jídla.
Rafinované cukry, tuky, a další složky vysoce průmyslově zpracovaných potravin, vyvolávají v mozku stejné reakce, jako například nikotin nebo alkohol. I při konzumaci některých potravin, dochází ke zvyšování hladiny dopaminu.
Dopamin, je jakýsi hormon „odměny“ (vnímáme velmi příjemné pocity). Rychle ale u něj vzniká rezistence. Velmi rychle dochází k situaci, kdy pro stejně intenzivní příjemný pocit, je nutná vyšší dávka dopaminu. A to je důvod, proč se roztáčí spirála závislosti.
Jak vzniká závislost na jídle? Jak poznat závislost?
Se závislostí na jídle, je to stejné jako se všemi ostatními závislostmi. Na začátku je běžná konzumace, příležitostně, občas, bez negativních zdravotních dopadů.
Rozvoj závisti postupně směřuje ke škodlivému/rizikovému užívání. Zvyšuje se množství (dávka), zvyšuje se četnost (frekvence) a zvyšuje se i tolerance (například u sladkého se zvyšují dávky cukru).
Zde se již mohou projevovat první negativní dopady (zvýšená hmotnost, zhoršený zdravotní nebo i duševní stav).
Škodlivé užívání (ať už co do množství/frekvence nebo druhu nezdravých potravin) se postupně překlápí v plnohodnotnou závislost. Pro tu je již typická částečná nebo úplná ztráta kontroly.
Nejsme schopni si odepřít svoji oblíbenou pochoutku. Pokud se o to pokusíme, pak pociťujeme velmi intenzivní chutě (bažení).
Nebo se projevují i abstinenční příznaky – vysoká míra podrážděnosti, neschopnost soustředit se, depresivní stavy, neklid, úzkost, poruchy spánku, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, nevolnost, bušení srdce, a jiné.
Ve fázi závislosti na nezdravém jídle, si zpravidla již začínáme uvědomovat škodlivost svého počínání, ale obvykle se to snažíme bagatelizovat. Nebo plánujeme, že „jednou, až se nám bude chtít, s tím klidně přestaneme, protože to máme plně pod kontrolou“.
Co jsou to průmyslově zpracované potraviny?
Průmyslově zpracované potraviny jsou potraviny, které prošly různými zpracovatelskými postupy, aby byly změněny z jejich původního stavu.
Tyto zpracovatelské postupy mohou zahrnovat konzervování, sušení, mražení, vaření, fermentaci, přidávání konzervantů, barviv, aroma, soli, cukrů a dalších látek, balení atd.
Cílem těchto postupů může být zlepšení chuti, prodloužení trvanlivosti, vytvoření atraktivnějšího vzhledu nebo zjednodušení vaření či přípravy doma.
Průmyslově zpracované potraviny můžeme rozdělit do několika kategorií:
1) Minimálně zpracované potraviny: Tyto potraviny prošly pouze základním zpracováním, jako je čištění, krájení nebo mražení. Příklady zahrnují mraženou zeleninu, nakrájené ovoce nebo mleté maso.
Hodnocení: Tyto potraviny, zpravidla neobsahují žádné konzervanty, nebo jiné přidané látky. Často se jedná o zatím stále čerstvé potraviny. Minimálně zpracované potraviny, je možné bez obav využívat i na zdravém jídelníčku.
2) Zpracované suroviny: Tyto potraviny byly zpracovány více, aby se staly surovinami pro další potraviny. Jedná se například o cukr, mouku, rostlinné oleje a další.
Hodnocení: I tyto potraviny/suroviny zpravidla, nejsou nijak „zásadně“ škodlivé. Jako vždy a u všeho, ale záleží na konkrétních detailech. Například mouka, může být poměrně zdravá surovina (celozrnná mouka), nebo i méně zdravá (bílá mouka, resp. výsledné pečivo bílé mouky).
Malé množství bílého (rafinovaného) cukru, nemusí ničemu vadit. I když i toto malé množství, se dá často nahradit nějakou alternativou – například medem. Velké dávky cukru, už ale rozhodně zdravé nebudou. Záleží tedy i na přiměřenosti použití takto zpracovaných potravin a surovin na jídelníčku.
3) Zpracované potraviny: Tyto potraviny kombinují různé suroviny a často obsahují přísady, jako jsou konzervanty, barviva nebo aroma. Například se jedná o chléb, sýry, jogurty a některé nápoje.
Hodnocení: Zpracované potraviny, už zahrnují větší množství druhů jídla, které nemusí být tolik vodné, pro zdravý jídelníček. Platí zde stejná výhrada, jako u zpracovaných surovin. Záleží na množství, přiměřenosti, a také na konkrétním druhu potraviny.
4) Vysoce zpracované potraviny: Tyto potraviny prošly mnoha zpracovatelskými kroky a často obsahují mnoho přísad, včetně těch, které se v běžné kuchyni nepoužívají. Jako příklad můžeme uvést různé druhy hotových jídel, některé druhy sušenek, sladkostí, nápojů a dalších.
Hodnocení: Tyto potraviny s vysokým stupněm průmyslového zpracování, už nejsou příliš vhodné, jako běžná součást jídelníčku. Mohou se na něm objevit, ale mělo by to být jenom v omezeném množství a nepříliš často. Zvýšená konzumace těchto potravin, má za následek rozvoj nadváhy, obezity a různá zdravotní rizika. Může dojít i ke vzniku závislosti.
Jakým průmyslově zpracovaným potravinám se vyhnout?
Vysoce zpracované průmyslové potraviny, často označované jako ultra-zpracované potraviny, prošly mnoha zpracovatelskými kroky a obvykle obsahují řadu přísad, konzervantů, zahušťovadel a dalších aditiv.
Jedná se o nejčastěji o tyto druhy potravin:
- Hotová jídla: Mražené pizzy, instantní nudle, jídla do mikrovlnky, instantní polévky atd.
- Cukrovinky a sladkosti: Čokoládové tyčinky, žvýkačky, bonbony, slazené cereálie.
- Slané pochoutky: Bramborové lupínky (chipsy), krekry s různými příchutěmi, smažené slané tyčinky, solené pražené arašídy nebo mandle, apod.
- Nápoje: Slazené limonády, energetické nápoje, některé druhy ovocných nápojů s nízkým obsahem ovoce a vysokým podílem přidaného cukru.
- Pečivo: Některé druhy průmyslově vyráběných koláčů, muffinů, sušenek a dalších druhů sladkého pečiva.
- Zmrzlina a dezerty: Průmyslově vyráběné zmrzliny s různými příchutěmi a přísadami, pudingy, želé dezerty.
- Různé konzervy: Hotové masové výrobky v konzervě, některé druhy konzervované zeleniny s přidaným cukrem nebo solí.
- Mléčné výrobky: Některé druhy průmyslově vyráběných jogurtů s přidaným cukrem, aromatem a barvivy.
- Maso a masné výrobky: párky, klobásy, některé druhy salámů a dalších uzenin s přidanými konzervanty a dalšími přísadami.
- Zahušťovače, stabilizátory a emulgátory: Často se nacházejí v mnoha průmyslově zpracovaných potravinách, aby se zlepšila jejich textura, vzhled nebo trvanlivost.
Co by měl obsahovat normální zdravý jídelníček?
Celosvětová spotřeba vysoce průmyslově zpracovaných potravin stoupá. V některých zemích, představují tyto potraviny až 50% běžného jídelníčku u dětí nebo u dospělé populace. A jedná se především o „bohatší“ západní země.
Velká míra konzumace škodlivých potravin, stojí za „epidemií“ obezity v USA nebo i v některých zemích v západní Evropě. A není to záležitost jenom těchto zemí.
Velkou nevýhodnou je situace, kdy nezdravé, vysoce průmyslově zpravované potraviny stojí méně, než jejich zdravější alternativy. Zvláště v situaci, kdy je špatná ekonomika a vysoká inflace.
Zdravý jídelníček, ale nemusí nezbytně nutně znamenat jen nějaké „předražené“ BIO potraviny. Nebo mnoho různých potravin, které se tváří jako zdravé, zdraví prospěšné, dietní, apod.
Normální a zdravý jídelníček, může být poskládaný ze zdravých a přesto levných potravin. Základem je zdravý rozum. Vybírat si čerstvé nebo jenom minimálně zpracované suroviny. Z nich si pak vařit jednoduchá jídla.
Vždy je také lepší preferovat lokální potraviny, než drahé zahraniční alternativy. V České republice, je pro zdraví lepší domácí jablko, než mango dovezené přes půl světa.
